Výsledky hledání

Moje dcera často nosí domů příběhy z blízkého okolí. Ještě na základce mluvila o spolužačce, která se záměrně schválně sama řezala žiletkou. Není asi jednoduché popsat, proč to dělala, asi došlo v mozku k nějakému zkratu a řešila touto cestou nějaké přepětí, situaci, která byla pro ni moc...

byla těžká covidová doba, všichni chodili s rouškou a každý se bál akutní nákazy, která zvolila mnoha sportovce a relativně zdravé jedince. a já měla kutny kašel, znělo to, jako když mi to chtělo urvat plíce, jako klasickej tuberák. vůbec jsem nemohla spát, jak jsem si lehla, tak jsem kašlala...

Mám kamarádku, která tím trpí taky a vypozorovala, že tímto způsobem reaguje na stress, mívá to tak akutní, že jsou rty popraskané a oteklé a vlastně ji to přiměje se stáhnout z veškerých aktivit domů, zklidnit se a zdá se, že tím zpracuje trochu ten stress a pomocí hojivých mastí a hydratačních...

Mně se zase stává, že i když jdu spát včas, tak v noci stále o něčem přemýšlím, aktivně se v těch myšlenkách pohybuju a vlastně řeším to, čím je naplněný můj den, ráno potom jsem unavená a mám pocit, že jsem se vůbec nevyspala. Není to tak každý den, ale stává se to často.