Dobrý den, je mi 51 let, před osmi lety jsem si prošla opravdu těžkou depresí. Během jednoho roku jsem pobývala 3x na psychiatrii, byly tam i pokusy o sebevraždu.
Důvodem bylo dlouhodobé přetížení z práce, nedostatek volného času, obavy o zdraví členů rodiny a poslední kapkou byla náhlá smrt mého otce. Byla mi diagnostikovaná generalizovaná úzkostná porucha, dostala jsem antidepresiva. Na psychoterapeutickém oddělení v nemocnici jsem byla seznámena s tím, co obnáší deprese i se všemi fyzickými projevy, které jsou s ní spojeny. Naučila jsem se různá dechová cvičení, autogenní trénink, cvičit jógu, začala jsem pravidelně chodit kreslit do výtvarného kroužku. Změnila jsem zaměstnání a zkrátila pracovní dobu na 6 hodin denně. Stále beru léky, ráno Brintellix, na noc Quetiapin.
Vloni na jaře jsem prodělala operaci vyjmutí dělohy a vaječníků. Tuto zimu mám pocit celkové postupné ztráty energie, začaly se mi vracet silné úzkosti a obavy.
Celkem ale neznám jejich důvod. Doma je vše v pořádku, hodný manžel, dcera na střední škole, bude maturovat. V zaměstnání je hodně práce, pracuji jako účetní, takže jsem neustále honěná různými termíny. Stále je něco nového, co se musíme učit a co je třeba dokládat různým institucím. Je toho hodně, ale zvládnout se to dá.
Přibližně od listopadu pociťuji silné návaly úzkosti, bušení srdce, zhoršené vidění, tenzní bolest hlavy, závratě, pocení, slabost. Naštěstí se mi to vždy stává doma, takže si můžu sednout rozdýchat to (pomalým dýcháním) Vrátila jsem se k relaxačním cvičením a protahovací józe, také často chodím na procházky. Zatím mi to ale nepomáhá. Největší problémy mívám v neděli navečer. Během pracovního týdne také, koncem pracovního týdne se ale problémy zmírňují. Také špatně spím. večer uléhám kolem desáté hodiny, po quetiapinu skoro ihned usnu, ale během půl hodiny se probudím silným úlekem a pak několik hodin nemůžu usnout.
Minulý týden jsem v práci dostala naléhavý úkol, který jsem musela rychle splnit. Technicky to bylo velice jednoduché, ale vůbec mi to nešlo. Jenom mi hučelo v hlavě, skoro jsem nic neviděla, ani jsem ze začátku neslyšela, že na mne kolegyně mluví. Kdyby mi s tím nepomohla resp. to neudělala za mne, tak to nedám.
Nevím, co mám dělat, čtu si různé příspěvky od jiných lidí s depresí, ale běžné techniky proti depresím mi zatím nezabírají. Připadá mi, že už je mé tělo zná a očekává něco lepšího, co by mohlo pomoci ?
Děkuji L.
Důvodem bylo dlouhodobé přetížení z práce, nedostatek volného času, obavy o zdraví členů rodiny a poslední kapkou byla náhlá smrt mého otce. Byla mi diagnostikovaná generalizovaná úzkostná porucha, dostala jsem antidepresiva. Na psychoterapeutickém oddělení v nemocnici jsem byla seznámena s tím, co obnáší deprese i se všemi fyzickými projevy, které jsou s ní spojeny. Naučila jsem se různá dechová cvičení, autogenní trénink, cvičit jógu, začala jsem pravidelně chodit kreslit do výtvarného kroužku. Změnila jsem zaměstnání a zkrátila pracovní dobu na 6 hodin denně. Stále beru léky, ráno Brintellix, na noc Quetiapin.
Vloni na jaře jsem prodělala operaci vyjmutí dělohy a vaječníků. Tuto zimu mám pocit celkové postupné ztráty energie, začaly se mi vracet silné úzkosti a obavy.
Celkem ale neznám jejich důvod. Doma je vše v pořádku, hodný manžel, dcera na střední škole, bude maturovat. V zaměstnání je hodně práce, pracuji jako účetní, takže jsem neustále honěná různými termíny. Stále je něco nového, co se musíme učit a co je třeba dokládat různým institucím. Je toho hodně, ale zvládnout se to dá.
Přibližně od listopadu pociťuji silné návaly úzkosti, bušení srdce, zhoršené vidění, tenzní bolest hlavy, závratě, pocení, slabost. Naštěstí se mi to vždy stává doma, takže si můžu sednout rozdýchat to (pomalým dýcháním) Vrátila jsem se k relaxačním cvičením a protahovací józe, také často chodím na procházky. Zatím mi to ale nepomáhá. Největší problémy mívám v neděli navečer. Během pracovního týdne také, koncem pracovního týdne se ale problémy zmírňují. Také špatně spím. večer uléhám kolem desáté hodiny, po quetiapinu skoro ihned usnu, ale během půl hodiny se probudím silným úlekem a pak několik hodin nemůžu usnout.
Minulý týden jsem v práci dostala naléhavý úkol, který jsem musela rychle splnit. Technicky to bylo velice jednoduché, ale vůbec mi to nešlo. Jenom mi hučelo v hlavě, skoro jsem nic neviděla, ani jsem ze začátku neslyšela, že na mne kolegyně mluví. Kdyby mi s tím nepomohla resp. to neudělala za mne, tak to nedám.
Nevím, co mám dělat, čtu si různé příspěvky od jiných lidí s depresí, ale běžné techniky proti depresím mi zatím nezabírají. Připadá mi, že už je mé tělo zná a očekává něco lepšího, co by mohlo pomoci ?
Děkuji L.