Moje žena se bojí. Bojí se o mě, že se něco stane, asi že umřu.

[Romik1]

Dobrý den, chtěl bych se s Vámi poradit. jsem už starý a nemocný už mnohokrát se stalo, že jsme museli volat rychlou, aby mě zachránili, odvezli mě do nemocnice a nevěděli se co bude. Vždycky mi pomohla moje žena. jsme spolu už 45 let. někdy bylo líp někdy hůř. Vím, že to se mnou nemá jednoduché, je ve výrazně lepší fyzické kondici než já. Já vůbec nemůžu dýchat nemohu být aktivní ,jsem ráda, že jsem rád, doma v klidu. Zvládám krátké procházky.

Po čtyřiceti letech jsem přestal kouřit, dělám všechno co mám a fakt se snažím, aby se to zlepšovalo. Nechci být na obtíž. Takže vlastně kvůli ní a kvůli dětem jsem se posunul tak, jak jsem nikdy nečekal. Mám strašnou chuť žít. nechci ji stresovat ani omezovat, mám ji rád. Ten stres a úzkost z ní cítím. pak jsem ve stresu i já a je to spíš horší než lepší. nevím, co mám dělat. nechci se do konce života jenom bát, jestli budu ráno ještě dýchat a jestli to půjde ještě za hodinu. Fakt se snažím a nevím, co bych mohl ještě dělat víc a jak bych jí to ulehčil a vlastně, jak bych ji poděkoval. bez ní bych tu už nebyl.

Myslím si, že jsou na tom podobně mnohé jiné páry ve vysokém věku. Stárneme všichni, ale ne všichni stejně rychle. Jak si to žití ve vysokém věku můžeme vzájemně zpříjemnit? No, jsem zvědav, co vy na to. Roman.

 

[Ing. Iveta Nejedla]

Milý Romane,
předně bych Vám chtěla vyjádřit svůj obdiv. Situace někdy může být složitá, ale člověk by to neměl nikdy vzdát. Podle toho co píšete, tak máte za sebou velmi těžké období, a myslím tím oba dva s manželkou. Děláte všechno pro to, aby Vám mohlo být fyzicky lépe! Dokonce jste přestal kouřit. Gratuluju, to je velký krok!

Myslím si, že i Vaše žena vnímá určité posuny v tom jak situace řešíte. Pokud s Vámi žije, musí vidět, že se reálně snažíte a určitě bude i nadále nápomocna. Je důležité spolupracovat s Vaším ošetřujícím lékařem a snažit se udržet Vaše tělo ve fyzické aktivitě. To vše může pomoci zlepšit Vaše zdraví a snížit riziko akutních zdravotních stavů, kterých jste už společně zažili více.

Není možné vymazat z hlavy to, co se už stalo, a co si pamatujeme. S tím se musí všichni naučit žít. To, co byste ale udělat měl, je otevřený přátelský a upřímný rozhovor s Vaší ženou. Za dané situace je na místě pojmenovat svoje pocity, obavy a přání, a to z obou stran. Měl byste jí také sdělit, že víte, že tady můžete být jenom díky ní! Najděte způsob, jak ji poděkovat, jak jí nahlas vyjádřit vděčnost. Pokuste se také vyslovit naději, že jste v dobré péči lékařů a spolupracujete s nimi a že Vás čekají ve Vašem společném životě i příjemné chvíle. Že to nebude jenom o bolesti, strachu a utrpení.

Všichni jednou umřeme a má-li to být, tak se to stane. Každý z nás by měl dělat co nejvíc a co nejlépe, aby se cítil dobře a vědomě si neubližoval. Všechno ostatní je ve vyšší moci. Vy jste přestal kouřit, předpokládám, že nepijete ani alkohol a snažíte se aktivně hýbat. Kromě spolupráce s lékařem nemůžete dělat nic moc víc. Když si člověk uvědomí, že dělá všechno, co může, a víc už nemůže nic, dojde k jakémusi vnitřnímu smíření.

Ukázal jste se, že jste schopen se o život pěkně poprat a Vaše žena se pere zase za Vás. To vypovídá o hlubokém vztahu, o tom, že si vážíte jeden druhého, že Vám na sobě záleží a potřebujete jeden druhého. To je velká věc. Jste si vzájemně pro sebe darem a požehnáním. Musíte to tak cítit hlavně vy sami.

Co se stalo je už ve vás! A co bude je zase na vás! Sami si vybíráte, jestli se chcete už jenom bát, nebo se smíříte s tím, že jsou věci tak jak jsou. Má smysl řešit jenom to, co můžete sami ovlivnit. Sami se rozhodnete, jestli se chcete mít v závěru života spolu dobře. Ano, je to věc rozhodnutí. Můžete pořád už jenom nadávat a prožívat spolu úzkost a strach, ale nemusíte. Můžete si taky vybrat, že si to uděláte příjemné tak dlouho jak to půjde. Dobře se znáte, víte, co komu udělá radost, co kdo má rád. Nadělte si hezké věci, situace a vytvářejte ještě nové vzpomínky. Každý den stojí za to! Každý zážitek, který se stane vzpomínkou a můžete o něm vyprávět, vás pohladí na duši a posune o kousek dál. Je to váš život, tak ho žijte.

Až to přijde, tak bude konec. Nikomu nepomůže na to pořád myslet a bát se toho, co je za rohem.

Držíme Vám palce a přejeme vám hodně radosti, štěstí a dobré nálady.

Iveta Nejedlá, Doktor.cz
moderátor