Přetížení ledvin a selhání ledvin.

[Romik1]

Dobrý den, bolí mě záda a mám oteklé nohy a léčím se na vysoký krevní talk. Situace se v čase mění a je různá, nevím podle čeho. Zajímalo by mě jak se pozná, že nefungují ledviny a jaké to má příznaky, když dochází k selhání ledvin? Dá se to rozeznat včas? Jaká fáze je před tím, než člověk musí chodit na dialýzu? Předem děkuji, Roman.

 

[Ing. Iveta Nejedla]

Dobrý den, Romane. Je to tak, že bolest zad a otoky nohou mohou být spojené s vysokým krevním tlakem a mohou to být také příznaky poškození ledvin. Nefunkční ledviny mohou vést k hromadění odpadních látek a tekutin v těle, což může způsobit různé příznaky.

• únava a slabost
• otoky nohou, kotníků nebo nohou
• nafouklý obličej
• pocit nevolnosti nebo zvracení
• ztráta chuti k jídlu
• problémy s močením, včetně krvavé moči nebo častého močení
• bolest v dolní části zad

Včasná diagnóza je klíčová pro správnou léčbu selhání ledvin. Existují různé testy, které mohou být použity k diagnostice, včetně krevních testů, ultrazvuku nebo biopsie ledvin. Pokud se příznaky selhání ledvin objeví, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Pokud máte užité podezření nebo obavu, navštivte svého ošetřujícího lékaře.

Fáze selhání ledvin se obvykle dělí na pět stupňů, přičemž poslední dva stupně (stadium 4 a 5) jsou charakterizovány vážným poškozením ledvin a nízkou filtrační rychlostí glomerulů (GFR). Většina lidí s pokročilým selháním ledvin potřebuje dialýzu nebo transplantaci ledvin k zachování života, ale existují různé léčebné možnosti, které mohou zpomalit nebo zastavit pokrok onemocnění ledvin v raných stadiích. Proto je důležité pravidelně navštěvovat lékaře a testovat ledviny, zejména pokud máte rizikové faktory, jako jsou vysoký krevní tlak nebo diabetes.

Předem Vám hodně radosti, málo bolesti a správně nastavený pitný režim.

Iveta Nejedlá, Doktor.cz
moderátor

 

[Elena]

Dobrý den, moje maminka umřela asi na selhání vodního hospodářství v organismu. Dlouho se léčila na vysoký tlak a ledviny a normálně jí otékaly nohy, tak různě, podle okolností, ale na konci života pár týdnů jenom ležela, nemohla chodit, byla unavená, často spala, měla hodně zabarvenou moč a nohy měla oteklé tolik, že jí prosakovala voda skrz kůži. Dlouho jsme ji nemohla přemluvit, že musíme zavolat záchranku, že potřebuje doktora, že potřebuje pomoc, že to takto nemůžeme nechat. Dnes si myslím, že se bála, že ji odvezeme pryč a umře a že se domů už nevrátí. Jenže to nechala dojít tak daleko, že se to tak přesně stalo. Do nemocnice jsme ji dostali pozdě. Co se přesně dělo tam nevím, ale do 5 dnů zemřela. Doteď se sama sebe ptám, jestli by ji šlo zachránit, když bych sehnala doktora, který by se na ni přišel podívat domů, nebo když bych ji tam odvezla dřív. Píšu to jen jako příběh pro ostatní, akutní věci se musí řešit včas, než se stanou beznadějné.
Elena