Dobrý den, to vždycky říkala moje babička. Musíš zatnout zuby a vydržet, musíš udržet rodinu pohromadě, musíš se postarat,... Tenkrát to bylo tak, že rozpad rodiny bylo vnímáno jako osobní selhání. S ženou jsme skoro 50 let a moje maminka byla s tátou celý život i její maminka - babička, se kterou jsme vedly tyto diskuse a debaty také. V dnešní době to vypadá, že je to strašně jednoduchý prostě se rozvést, rozejít, rozdělit si majetek i děti a jít si každý po svém. Vím, že je jiná doba, ale dřív ty vztahy byly takové víc opravdové, člověk to pořádně zvážil a všichni byli vedeni k tomu, že se musí snažit a musí si vycházet vstříc. Vědělo se, že nemůže být pořád hezky a dobře, ale byla nějak větší vůle zůstat spolu. Rád na tu dobu vzpomínám. Někdy člověk musel upozadit sám sebe a bylo silnější my než moje já. Třeba se k tomu zase někdy dopracujeme, přes všechny ty experimenty on line se vrátíme domů, k rodině. Kéž by to tak bylo.
Roman
Roman