Mám známou. Její dcera byla do 12 let normální aktivní holka. od 12 let se začala měnit, změnila se ji psychika, diagnostikovali ji to jako obscéní poruchu osobnosti (neznám to). Holka blbne, reaguje histericky, mluví o tom, že musí někoho poslouchat, jsou věci, které jí její hlava nedovolí, je schopná se oblékat 3 hodiny. Má omezenou hybnost, svaly ji povolili a někdy sotva chodí. Ruce má v křeči a sama s nima vůbec nehýbe. Když ji potká cizí člověk, tak ji hned zařadí do kolonky mentálně postižená. Ve škole jí to samozřejmě vůbec nejde, protože se neumí soustředit a logicky myslet jí to taky nejde. Její máma dělá co může, stará se o ni jak nejlépe dokáže,... snaží se být trpělivá, mluví o tom, ale je mentálně i fyzicky únavená, strašně... Vidím to na ni. Všechno jí to přijde zbytečné, když se to nemění a neposouvá Nutně by potřebovali nějakou pomoc, asistenta, psychologa, terapeuta, fyzioterapeuta nebo rehabilitaci... údajně žádali tolikrát, někdo tam i chvilku byl, ale přejít nic a nikoho nepotřebují. Ten sociální systém jestli funguje takto tak to není systém. je to asi každému jedno. Všechno, co zatím udělali, bylo marné. Už fakt nemůžu. mám strach, že ji z toho hrábne.
Překvapivě to píšu sem do kolonky pohlavních chorob, protože ji po mnoha letech nakonec diagnostikovali chlamidie. Sama to neznám, je to údajně pohlavní choroba která údajně napadá autonomní nervový systém a může až narušit osobnost člověka. Když ta holka dostávala nějakou medikaci, tak to bylo jenom horší a říkala úplné nesmysl, jako by v ní byly 2, hádaly se spolu a jedna nechtěla poslouchat druhou. Je neuvěřitelný, co všechno se může stát a jak strašný dopad to může mít do života. Je mi jí líto, ráda bych jim pomohla. Máte s tím někdo zkušenost? Víte někdo, co by měla dělat? nebo jek jí můžeme zajistit pomoc?
Maja
Překvapivě to píšu sem do kolonky pohlavních chorob, protože ji po mnoha letech nakonec diagnostikovali chlamidie. Sama to neznám, je to údajně pohlavní choroba která údajně napadá autonomní nervový systém a může až narušit osobnost člověka. Když ta holka dostávala nějakou medikaci, tak to bylo jenom horší a říkala úplné nesmysl, jako by v ní byly 2, hádaly se spolu a jedna nechtěla poslouchat druhou. Je neuvěřitelný, co všechno se může stát a jak strašný dopad to může mít do života. Je mi jí líto, ráda bych jim pomohla. Máte s tím někdo zkušenost? Víte někdo, co by měla dělat? nebo jek jí můžeme zajistit pomoc?
Maja
Last edited: