Sama jsem v pubertě trpěla bulimií a anorexií, tak trochu nastřídačku, asi podle okolností. Jídlo se pro mě stalo problémem který jsem neuměla řešit. Pořád jsem musela na jídlo myslet, oddělila jsem se od kamarádů a stranila jsem se vlastně proto, abych se mohla bud tajně najíst nebo vyzvracet. Zní to asi teďka úplně blbě, ale pamatuju si ten pocit marnosti, jak jsem se za to styděla, s nikým jsem o tom nemluvila a chtěla jsem normálně jíst, ale prostě to nějak nešlo. No a teď mám náctiletou dceru a pořád se snažím hlídat, aby neměla problémy podobné, tak o jídle často m mluvím, a často se ptám a asi ji tím jenom vytáčím, a vytvářím jí stres. Vlastně nevím, jak se k tomu postavit, máte někdo podobnou zkušenost?
Bulimie a anorexie
- Thread starter Bobinka
- Start date
- Členem od
- 30/3/23
- Zprávy
- 79
- Body
- 8
Dobrý den.
Chápeme, že Vaše vlastní zkušenost s bulimií a anorexií může být náročná a může ovlivnit to, jak se staráte o svou dceru a jak ji vychováváte. Je dobře, že se snažíte být pozorná a chránit svou dceru, ale je také důležité najít určitou rovnováhu a nechat ji cítit, že může mít svobodu při rozhodování o jídle a zdraví a o svém těle.
Může být užitečné najít podporu a poradit se s odborníkem na výživu nebo psychologem, kteří mohou pomoci vypořádat se s vaší vlastní minulostí a najít způsoby, jak lépe komunikovat s vaší dcerou o jídle a zdraví. Můžete také vyhledat podpůrné skupiny pro rodiče s dětmi, kteří se potýkají s poruchami příjmu potravy, kde můžete s ostatními sdílet Vaši vlastní zkušenost, jak se Vám podařilo velké těžké téma stravy zvládnout a jak se cítíte při jídle nyní. Je dobré v takové situaci m mluvit s někým, kdo má zkušenost podobnou a dokáže ty stavy pochopit, protože je sám zná, nebo protože je to profesionál, který s těmito tématy umí pracovat. Případně i sama tady můžete najít podporu od lidí, kteří prošli podobnými zkušenostmi.
Je důležité, abyste zůstala vnímavá a věnovat pozornost jak fyzickému, tak duševnímu zdraví své dcery. Je ale na místě nastavit Váš vztah s důvěrou a základní edukací o tom, že jíst je normální a přirozené, a každý z nás si může vybrat, co bude jíst a korigovat množství i četnost jednotlivých dávek za den. Můžete být své dceři dobrým příkladem, ale také byste se měla snažit být citlivá a dát jí prostor, aby se rozhodovala sama o svém zdraví, výživě a další cestě životem.
Možná byste jí mohla nasdílet Vaši vlastní zkušenost, mohla by tak více pochopit Vaši frustraci a vysvětlil by se tím jistý tlak, který sama od Vás určitě cítí. Když by se Vám to spolu doma nevedlo, určitě doporučujeme vyhledat lékaře a odbornou pomoc.
Držíme Vám palce a věříme že se Vám podaří doma přirozeně komunikovat a dobře, s radostí společně jíst.
Váš tým Doktor.cz
Chápeme, že Vaše vlastní zkušenost s bulimií a anorexií může být náročná a může ovlivnit to, jak se staráte o svou dceru a jak ji vychováváte. Je dobře, že se snažíte být pozorná a chránit svou dceru, ale je také důležité najít určitou rovnováhu a nechat ji cítit, že může mít svobodu při rozhodování o jídle a zdraví a o svém těle.
Může být užitečné najít podporu a poradit se s odborníkem na výživu nebo psychologem, kteří mohou pomoci vypořádat se s vaší vlastní minulostí a najít způsoby, jak lépe komunikovat s vaší dcerou o jídle a zdraví. Můžete také vyhledat podpůrné skupiny pro rodiče s dětmi, kteří se potýkají s poruchami příjmu potravy, kde můžete s ostatními sdílet Vaši vlastní zkušenost, jak se Vám podařilo velké těžké téma stravy zvládnout a jak se cítíte při jídle nyní. Je dobré v takové situaci m mluvit s někým, kdo má zkušenost podobnou a dokáže ty stavy pochopit, protože je sám zná, nebo protože je to profesionál, který s těmito tématy umí pracovat. Případně i sama tady můžete najít podporu od lidí, kteří prošli podobnými zkušenostmi.
Je důležité, abyste zůstala vnímavá a věnovat pozornost jak fyzickému, tak duševnímu zdraví své dcery. Je ale na místě nastavit Váš vztah s důvěrou a základní edukací o tom, že jíst je normální a přirozené, a každý z nás si může vybrat, co bude jíst a korigovat množství i četnost jednotlivých dávek za den. Můžete být své dceři dobrým příkladem, ale také byste se měla snažit být citlivá a dát jí prostor, aby se rozhodovala sama o svém zdraví, výživě a další cestě životem.
Možná byste jí mohla nasdílet Vaši vlastní zkušenost, mohla by tak více pochopit Vaši frustraci a vysvětlil by se tím jistý tlak, který sama od Vás určitě cítí. Když by se Vám to spolu doma nevedlo, určitě doporučujeme vyhledat lékaře a odbornou pomoc.
Držíme Vám palce a věříme že se Vám podaří doma přirozeně komunikovat a dobře, s radostí společně jíst.
Váš tým Doktor.cz