Tlusté děti

Janicka

New member
Členem od
30/3/23
Zprávy
21
Body
1
Dobrý den, byla jsem včera v šoku,

byla jsem včera s kamarádkou venku. Má holčičku, starou asi rok a půl. Ta kámoška je normální mladá holka. Její maminka má asi 100 Kg. Byla jsem svědkem toho, jak se ty dvě strašně pohádaly. "Babička" té mladé vyčítala, že vnučku moc krmí, že tloustne, že vypadá jako barokní anděl, že má špeky na zádech a povislé břicho, že furt něco jí, že jí dává samé cukry... Když to shrnu, bylo to o tom, že ji dává základ k tomu, aby byla jednou tlustá. Že to babička té mladé neudělala, protože je sama tlustá je, a že ví jaký to je, že byla jako dítě nešťastná, a nechtěla dovolit, aby stejný situace a trable zažívaly její děti. Byly na sebe fakt hnusný a řvali po sobě, já to takhle vůbec neznám...

Když to shrnu věcně, tak ano, ta malinká má v ruce pořád něco co může jíst. S jídlem běhá všude možně, a vypadá jako barokní andílek, ale je to chyba, když je pořád aktivní a v pohybu? Takových dětí je všude hodně. Je to opravdu tak, že za obezitu dětí primárně zodpovídají rodiče tím, čím je krmí, když jsou malé? Je to opravdu tak, že se tukové buňky vytvoří nejvíc právě v tomto věku a jsou tam na celý život? Je to opravdu tak, že když už je jednou máme (kvůli mamince) tak se potom jenom nafukují a vyfukují a právě proto je tak těžký hubnout? že vlastně tukové buňky nejde při dietě odstranit? Já tomu vůbec nerozumím. Ty dvě měly takový argumenty který jsem nikdy neslyšela! Jak se to teď učí, že mají děti správně jíst?

Předem děkuju za odpověď, Jana
 

LucikB

Administrator
Správce fóra
Členem od
21/3/23
Zprávy
9
Body
28
Dobré dopoledne,

moje dcera měla od 3 měsíců 12 kg, jak píšete vypadala jako barokní andílek. Běhala jsem s ní po lékařích, poslouchala jestli ji moc nekrmím, musela jsem psát vše co snědla, kolik mléka, pak kolik stravy. Tlusťoučká byla asi do roku a půl. Nicméně jí pořád stejně, teď ji je 8 let, je hubená, někdy se mi zdá až moc.
Snažím se dávat stravu vyváženou, sladké nahrazovat ovocem apod. Ale každé dítě je jiné. Holčička o které píšete najednou může vytáhnout a navíc to není pouze problém dětí. I my dospělí jsme různí a není to pouze stravou. Já si občas dělám ze sebe legraci a pasuji se na královnu "jojo efektu" někdy rychlý úbytek váhy a někdy naopak přiberu. Jím pořád stejně, ale je to o situacích, toho co zrovna dělám. Vše souvisí se vším. A "tlusté děti" bych řešila ve chvíli kdy jsou jim tak 3 roky. A někdy to asi může být i dědičné, nevím, ale jsem přesvědčená že je to částečně i v naší hlavě. Třeba nám někdo další sdělí i jeho postoj.

Mějte fajn den.
 

Ing. Iveta Nejedla

Moderator
Správce fóra
Členem od
30/3/23
Zprávy
79
Body
8
Dobrý den ,

je to jak píšete, dámy. Primárně každá maminka se o své dítě stará podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak nejlépe, jak umí. Jen snad v rodinách, kde je genetický základ k obezitě, by mohlo prospět věnovat jídlu a návykům okolo jídla více pozornosti a děti neučit od malička velkým neřestem, které všechny známe. Určitě nikomu neuškodí zdravá a pestrá strava, která obsahuje hodně ovoce a zeleniny. Ale když jsou děti, které ovoce a zeleninu jíst nechtějí, tak je musíte nakrmit něčím jiným. Ten základ, který v sobě tak nějak každý má, se nedá úplně zlomit násilím. Rychlé cukry dodají hodně ostré divoké energie a když ji malé tělíčko nezpracuje pohybem, tak si ji uloží a zakládá si tak tukové buňky.

Kultura toho jak dítě už od malička jí, odpovídá kultuře stolování rodiny. Jsou rodiny, kde se jí spořádaně u jednoho stolu a v klidu se povídá a diskutuje, jinde si každý zaleze se svým talířem na svoje místečko kdekoliv sám. V některých rodinách chronicky nestíhají a jí se zásadně za pochodu. Hodnotit to nemá smysl. Každý se chová podle toho kde vyrostl. Podle základních vzorců, které doma získal, staví své fungování u talíře i ve společnosti na celý život.

Rozhodně je ale nesmysl dítě nejdřív vykrmit, a potom mu vyčítat, že je tlusté. Každé dítě vypadá podle toho co jít, pokud není nemocné... Takže primární zpětnou vazbu by nám měla dát lékařka pediatrička, která se o naše dítě stará od malička a zná jeho genetickou anamnézu. Při hodnocení typu "dítě mírně obézní" by měla zpozornět každá máma.

Každá by si měla uvědomit, že co dovolí dělat maličkému dítěti, bude dělat i jako velké. Definovat základní hranice člověku, nastavit jeho sociální vzorce a způsob chování ve společnosti můžeme do 3 let. Je to věk, kdy se nám může zdát na přísnou výchovu ještě malé, že tomu nerozumí, ale opak je pravdou. Právě do tří let se toho každý z nás naučil nejvíc. Z toho co viděl kolem sebe, jak vnímal chování rodičů, z toho co mu dovolili, jak reagovali dospělí na to, když udělal něco přes čáru a jak jsme s ním komunikovali. V pozdějším starším věku můžeme už jen lehce usměrňovat další vývoj a směr, základ v sobě už každý má... Když dámě dítěti sušenku ve chvíli, kdy se dožaduje naší pozornosti, tzv. aby dalo pokoj a měli jsme sami klid, je pravděpodobné že v dospělosti nebo v dospívání sáhne po sušence, když mu nebo jí bude smutno.

Kéž by tohle napadlo každou mámu, když se dívá na svého roztomilého divokého neposlušného andílka :) Roztomilé je to jenom proto, že je ještě malé. Jak bude to samé vypadat, až budou už velcí a přesunou se z dětského světa dál? jaké nástrahy je asi čekají a jak s jim postaví...?

Přeji rodičům i dětem šťastné dětství a sladký život bez ohledu na to kolik cukru sní :)

Iveta Nejedlá,
moderátor,
Doktor.cz
 
Top