Dobrý den,
Je důležité budovat funkční pracovní vztahy na pracovišti. Často to máme všichni tak, že chodíme do práce a domů, cestou možná nakoupit nebo vyzvednout děti, ale nic jiného se tam vlastně nevejde. Pokud jsou lidé aktivní on line, mají jen malý životní prostora na udržování reálných přátelských vztahů. Tím spíš, jestli se věnují nějakému sportu a veškerý svůj volný čas a energii věnují svému tělo a fyzické kondici, a dělají to sami. Kéž bychom nebyli tolik uzavření, kéž bychom byli k sobě více vnímaví a aktivní. Kéž bychom se každý necítili tak sám.
Píšu to takto proto, že je dobře, že jste si toho všimla a zamyslela jste se nad tím, jestli to souvisí s tím, jak se ten Váš kolega chová a jak jedná s Vámi. Je vlastně hezké, že o něj máte obavy a že byste mu chtěla pomoci, i když asi není schopen navázat přátelský osobní vztah. Pokud si myslíte, že vašemu kolegovi může být ublížováno nebo že by mohl potřebovat pomoc, můžete zvážit několik možností. Rozeberu tady zatím jenom tu první, co můžete sama bez velké odborné nebo sociální pomoci z venčí. to nechám na případný samostatný příspěvek lidí, kteří se tím profesně zabývají.
Můžete navodit situaci, kdy povyprávíte příběh o svém kamarádovi, který řešil to, co si myslíte že má Váš kolega doma, že ho to dlouho trápilo, že o tom nechtěl mluvit a nikdo pořádně nevěděl, co se s ním děje. Potom se ale u přátel zmínil, pni ho podrželi, pochopili, neodsoudili ho a pomohli mu tolik, že nakonec šel k nějakému odborníkovi, díky tomu je v pravidelné péči psychologa a dělá velké pokroky. Bylo by fajn nesdílet to, že Vy můžete cítit radost z toho, že se někomu jinému daří lépe, že jste mu pomohla, i když třeba nepřímo, a že je skvělý, když se lidé trochu znají a trochu otevřou, a můžou spolu sdílet svůj život.
Situace, kterou Váš kolega doma řeší je určitě nepříjemná, a musí mít raněné Ego. Pravděpodobně by to nikde veřejně nepřiznal, že to dovolil, a že se do takové situace dostal. Když už se něco takového děje, člověk se za to stydí, necítí se tam dobře a cítí se poníženě. Aby došlo k určitému vyrovnání energie a mohl tzv. přežít často se stává, že se sám začne chovat povýšeně, agresivně a to co někdo jemu dělá doma, tak zase dělá dál na další lidi - a nejčastěji jsme mimo domov v práci. Z toho přiblblého kolečka je obtížné vylézt a jedinec to obvykle sám nedokáže. Každý v takové podobné situaci potřebuje pomoc!
Lidi, pomáhejme si, pojďme méně soudit a kritizovat a více spolu mluvit a sdílet. Hledejme cestu, jak by to mohlo být lepší, namísto toho, abychom mluvili výhradně o tom, jak je to hrozné. Nebojme se toho mít se lépe a najděme k tomu každý den nějaký krok, jak přispět svojí troškou do mlýna. Myslím tím do společenství ve kterém žijeme, do společnosti a dnešní doby jako takové.
Iveta Nejedlá,
Doktor.cz
