Dobrý den,
Je velmi důležité, aby vaši přátelé měli podporu a porozumění. Potřebují ale i prostor a čas, aby se s tím vyrovnali. Diabetes mellitus, často nazývaný cukrovka, je metabolické onemocnění, kdy tělo neumí zpracovávat cukry. K tomu je potřeba hormon inzulín a vyrábí ho v těle slinivka břišní, konkrétně Langerhansovy ostrůvky. A právě to lidem s cukrovkou nefunguje. Proto se musí naučit regulovat hladinu cukru v krvi sami, snaží se ji urážet co nejblíže normálu. Musí si kontrolovat cukr v krvi a píchat insulín několika denně. Je třeba pravidelně jíst a držet dietu. Vhodné je i upravit pohybový režim.
Hlavně je to o tom, že rodiče musí mít své dětí neustále pod kontrolou, zpravidla musí vědět co dělají, v jakém jsou stavu a co budou dělat, podle toho se aplikují dávky inzulínu a jídla. Velký dopad do regulace má i stres a případné normální nemoci jako je nachlazení. V životě malého diabetika mohou nastat i velmi nebezpečné - akutní situace, kdy je nutné rychle podat cukr a tekutiny, aby nedošlo k hypoglykemickému šoku.
takže se všichni naučí nějak plánovat a neustále přemýšlet o tom, co bylo a co bude, jak vysoký mám cukr a co udělám proto, aby to bylo v pořádku s ohledu na to, co bylo a co bude... je to trošku začarované kolečko.
Medicína postoupila a je dnes mnoho nových technologií, díky kterým mohou rodiče mít své děti pod kontrolou i na dálku. Takže je většinou dětem umožněn normální aktivní život, i když pod dohledem (třeba na telefonu).
Na cukrovce je netěžší se s tím smířit a vyrovnat. Je to nemoc která se nedá léčit, musí se dodržovat režim a pravidla a člověk to musí něj pobrat, naučit se s tím pracovat a fungovat. Cukrovka může mít i vážné důsledky pro zdraví dítěte, pokud není léčena řádně a dítě není pod kontrolou v přísném dietním i pohybovém režimu.
Vašim přátelům - rodičům to zprvu vezme určitě hodně energie, musí se naučit mnoho nových věcí. Z matky se během jedné noci stane zdravotní sestra, ošetřovatelka, dietní sestra, trener, psycholog,... a to všechno bez předchozí přípravy. Musí být svému dítěti na blízku, oporou, musí ho kontrolovat a hlídat, musí píchat injekce inzulínu, musí se to sama všechno naučit a svoje dítě také. Takže je logické, že mají všichni najednou méně času, energie a chutě bavit se s přáteli. Na nějaký čas jde všechno tak něj na druhou kolej, protože všichni potřebují koncentraci.
Přesto je vhodné se trochu informovat - přesně tak, jak to děláte vy tady, a s přáteli komunikovat. Nová témata zahrnout do běžných diskusí, pokládejte otázky na to co nevíte, čemu nerozumíte, co se u nich změnilo, co je nové, jakou to mají techniku a ptejte se jak to dávají a jak byste případně mohli pomoc nebo se zapojit. Předpokládám že velkou pomocí bude nějaká přátelská aktivita, která jim dá na chvilku možnost oddělit své myšlenky od cukrovky a povinností a problémů, nějaké pobavení. Pokuste se s nimi udržet kontakt, nabídněte hlídání (určitě dostanete instrukce co a jak a určitě budou mít rodiče vše potřebné zajištěné a pod kontrolou, i když nebudou doma). O tom, co diabetikům umožňuje moderní technika, si povíme někdy příště.
Také mám takové přátelé a nejobtížnější na tom je pro ně to, že děti nechce nikdo hlídat, že se toho každý bojí. V dnešní době telefonů, kdy jsme zvyklí být všichni on line v tom nevidím vůbec problém.
Pokud máte další otázky týkající se diabetu nebo nějaké nejasnosti, je spousta veřejně dostupných informací on line na různé odborné úrovni a věřím že i sem se postupně přidá spousta pacientů a přátel diabetiků a můžeme tady otevřené probrat úplně všechno.
Přeji všem sladký život, i když pro někoho z nás to musí být bez cukru.
Ing. Iveta Nejedlá,
Doktor.cz
Jsou horší věci na světě než si píchnout inzulín. Spíš se lidé víc bojí té své představy než injekce samotné.